na Blog.cz

Pfffff.

Dnešek ve znamení hudby. No ty vole, výchovnej koncert, to tu dlouho nebylo. Ale řeknu Vám, že takhle krásně se mi Sex Pistols ještě neposlouchali. Bylo to ale celkem vtipný sledovat zapalénou klavírisku a hobojistu s přísným výrazem se zvukem Anarchy in the U.K. Vážně mě to velmi obohatilo, slyšet už asi po sto třicáté šesté skladbu "Pro Elišku".

No to je jedno, když člověk dělá hovno, nemůže se snažit psát o tom, co dělal. Odpoledne jsem strávila s J. a D. v kavárně s klavírem, o které jsem vůbec nevěděla. Bylo to celkem psycho, takový prostředí, starý fotky na stěnách, starej klavír, párek nějakejch umělecky založenejch důchodců.. ale J. hraje na klavír prostě úžasně All Apologies od Nirvany a taky něco ze soundtarcku k Amelii, takže bezva. (tohle Vás asi nezajímalo)

Dlouho jsem nepsala tak bezduchej článek. A asi se nenápadně přesunu někam jinam. Lidi, u kterých bych byla ráda, aby věděli kde jsem to asi časem napíšu. Jestli to zajímá někoho jinýho.. nevím, mimo veřejný prostranství mu to možná sdělím. Ten blog už mám, ale ještě tam nic není a až to trošku uvedu do provozu... Možná zas nakonec ztvrdu tady, whů nous? Už mě prostě nebaví mazat starý články, hlídat se co píšu, protože vím, že sem lezou lidi, který vidím třeba každej den ve škole. O názvu ani nemluvím... Schválně to píšu aby se to ztratilo v článku ( i když to beztak skoro fosforově bliká).

Poslední dobou zas začínám poslohcat "novou" (jako ne "novou in GaguBíbra" ale novou pro mě, ještě neobjevenou :D ) hudbu. No jo, vím že je to základ, ale až teď začínám pořádně poslouchat Ramones. No jo no jo, ale není to jedno kdy s tím člověk začne? Hlavně že začne.

A mám rozposlouchaný jedno album (A Different Kind Of Tension) od Buzzcocks, oni jsou... jo, je to takovej punk lízlej trošku popem, ale je to dost dobře poslouchatelná hudba.

No a dneska jsem začla s Vypsanou fiXou, následně jsem se na fujHnusu dozvěděla, že jejich poslední dvě alba šli totálně do prdele, ale tak. Asi nemá cenu to takhle všechno hrotit... I když je asi pravda, že ta první tvorba byla lepší. a asi mě všichni na JůTubu vyfakujou, protože jsem si dovolila do komentářů po fixu napsat že jsou taková česká Nirvana... a pak až jsem si všimla, že tam všechny s tímhle názorem posíla do pí*e. Jako já tím fakt nechci říct, že nejsou originální nebo tak, prostě mi tu Nirvanu připomínaj. A prostě Márdi (to je fakt debilní přezdívka, fakt že jo) má prostě takovej skvělej vzhled (=podobá se Kurtovi, hej né, já jsem fakt strašně úchylná, ale tak.. kepší než být nijaká a vymatlaná /ne že bych tak trošku nebyla)

Jo, trošku jsem se nechala uníst, a vytvořila něco čemu by se dala říkat "Malá inspirace báj d Pyxís"

Jsem celkem vděčná za ty čtyři dny volna (jestli nemáte v pátek volno, upřímně vác lituju- bez provokace) , aspoń si trošku pročistím hlavu od školy... beztak zas udělám hovno, chci být v nejbližších čtyřech dnech kreativnější než jindy, ale až tak reálně to moc nevidím, zas to proválím /nebo prouklízím/

sepsala Luci-e /už možná naposled/

No, já vím, tohle je asi taková rádijová hitovka, ale je prostě super...

Moje hudební rubrika je strašně zanedbaná, protože kdybyste se podle toho měli nějak řídit, vůbec nevíte co poslouchám a tak. Fajn, Nirvanu tam mám ale radši si to po sobě asi ani nebudu číst, protože teď bych to napsala fakt jinak jak tenkrát.

Asi se vážně na tenhle zoufale strašnej blog vykašlu, je tady až moc minulosti. No, to je vedlejší.

Zrovna teď mi tu hrajou. Znala jsem od nich strašně dlou jenom Where is my mind?, což zná si každej blbec. Už dlouho jsem si říkala "Ty vole, pusť si od nich konečně aspoň jedno celý album!". tak jsem si teda pustila album Surfer Rosa (Bylo jedním ze čtyř hudebních tipů na kE-ho /dá se to skloňovat? :D / blogu), a jsem vážně ráda, že jsem se do toho pustila, protože je skvělý a zvláštně inspirativní. Mám z toho takovou kreativní náladu :D Teda, třeba zrovna Something Against You by byla asi lepší bez toho zvukovýho efektu zastupující zpěv, bylo to jakýsi až moc divný, ale zbytek alba je naprosto senzační.

Vyberu pár písniček, který se mi pozdávaj takový jakože hodně dobrý /i když to jsou vlastně všechny/, a záměrně vynechám Where is my mind, protože to už je prostě notoricky známá písnička.

Neuvěřitelně pohodová a prozpěvovatelně-hodná písnička.

na jůtubku je tam jeden z nejzajímavějších komentářů se slovy "best lyrics ever", teď nějak nemám sílu na nějakej překlad, i když by se to beztak dalo najít, ale na karaoke textech to prostě není a já nemám zas až tak sobrou angličtinu, abych to tak uplně z fleku přeložila, je mi dneska nějak na nic...

Ale skvělááááá.

Možná už jste to zjistili,, nebo jsem o tom něco psata, ale mám dost ráda ( kdo by neznal "takováta kapela kde zpívá Iggy pop" a jestli neznáte ani Iggyho tak to už si fakt vy víte co). nebyli ve své době moc uznávavaní, ale jsou prostě skvělí ) tohle slovo poslední dobou používám strašně často :/ ) a mají fakt skvělej sound

Ne, že bych toho nějak moc znala ( vždyť vy víte, jakej jsem pozér), řekla bych, že to asi desítku písniček nepřesahuje, ale musím na tom zapracovat, no. (hlavně že s něma mám DIY triko

Po I wanna be your dog asi taková nejznámější (spolu se Search and Destory♥).

Tahle písnička se mi většinou připomene v nezáviděníhodných situacích (prostě nou fán myj bejb)

Začínám poslouchat , ale zasekla jsem se teprv na asi třech písničkách, takže tomu dejme čas! :D

Ještě bych se ráda zmínila o jednom takovým tím vedlejším albu - With The lights out, je to třídiskový, vyšlo to někdy v roce 2006 (ale to si kecám..) a jsou tam taový ty rare nahrávky, akustický verze, nezveřejněny dema tak a je to to nejlepší, co si můžete pustit potom, když si myslíte, že od Nirvany už všechno znáte :)

Je tam spousta zmíněníhodných písniček, ale já sem dám jenom jednu, jedna z mých nejoblíbenějších od Nirvany vůbec, úplná pecka, kdyby bylo po mým, dám to všem povinně poslechnout aby zjistili jaká Nirvana je (byla) doopravdy. A jaký je o proti tomuhle Smels Lajk Týn Spirit?!

...nechť se zaposlouchejme do Other Improv

Zbo´žnuju ten zpěv do ticha... nějak 3:10, nebo tak nějak.

-To, co se napíše hned na začátku lidi "zaujme", nebo ne zaujme, ale prostě tu větu na začátku budou vnímat nejvíc, možná i tu na konci. Protože prostředek přeskočí, ten je vždycky nudnej.

...Předchozí věta byla hodně krkolomná.

-Někdy, když vlezu na CoOl WeBííČeK Krásná.cz, cítím se krásně inteligentně.

-Jediný, co mě ještě nedohnalo k založení si nového blogu je stále čekající přihláška do AK.

-Sonic Youth jsou přesným příkladem lásky až na druhý poslech.

-Nerada nosím zimní čepice, elektrizuje mi to vlasy.

-Líbí se mi takováta avantgardní poezie.

-Neumím psát poezii.

-Je to divný, ještě v červnu jsem chtěla strašně jet na Ajron Mejdn :-!

-Definitivní nechuť k metalu mi "přišilo" jedno jediné číslo časopisu Spark. Metal je neskutečně kýčovitej a hloupej. Its jór fakin NAJTMÉÉÉÉR.Hlavně aby to bylo démonský, ne?

-Chybí mi láska ke zvířatům, v životě jsem měla jenom rybičky.

-Máte rybičky? Pojmenováváte si je? Přijde mi to sentimentální nebo tak něco. jsou hnusný a všechny stejný, tak na co? Né, že by si škaredí tvorové nezasloužili jméno, já se taky nějak jmenuju.

-Udivuje mě, že leckdo z mých vrstevníků nezná význam slova klišé.

-Udivuje mě, že leckdo z mých vrstevníků nezná význam slova sarka, teď si zrovna nemůžu vzpomenou, kterýmu slovu zas někdo nerozuměl.

-Někdy mám černý myšlenky, že jsem strašnej pózer, jenom nemůžu najít kterou pózu zrovna zaujímám.

-Nejvíc mě děsí... o tom bych ale mohla napsat článek.

-O některejch věcech radši nepíšu, protože si sama nejsem jistá co si o ní myslím. Ve středu mám na ní takovej a takovej názor a do pondělka si o to myslím uplně něco jinýho.

-Mám fóbii z toho, že se mi v půlce psaní článku vypne počítač/přiletí mimozemšťani a vypnou mi počítač/ posere se myš a sama od sebe klikne na červenej křížek, kterej tak provokativně vyzívá ke kliknutí, chlípník jeden.

-Rodiče by si neměli číst můj blog. nevýhoda jednoho blogu, kterej prošel růžovým stádijem, kissáckým stádiem a nynějším stádiem a trvá to asi už tři roky a je to jedna z nejnavštěvovanějších stránek tohoto počítače a vůbec se tím netají. Blbka.

-Vlastně jsem asi jen staršně hloupá, ale nejde to poznat.

-Zbožňuju punkáče, ale zároveň z některejch mám strach. Hm.

- V Prostějově je punk TOTÁLNĚ mrtvej. Vlastně. Punk je mrtvej, ale tady je mrtvější ještě víc než to jde.

-Chci křiklavě červený vlasy.

- Dřív jsem byla kreativnější.

- Napsala bych článek o tom co si myslím o fejsbůku, ale už je to celkem klišé.

- nenávidím stereotyp.

- Už asi třikrát jsem rozepsala článek "MhiLuju Curta WoÉ", ale nikdy jsem ho nezveřejnila, ani vlastně nedopsala.

- Mám pocit, že jsem se narodila nějak špatně do růžové doby. Sedělo by mi myslim něco jinýho.

-v tenhle moment se mi samazala asi půlka tohoto článku (měla jsem část už v rozepsanejch a nějak samovolně mi to ze psaní druhé části vyjelo.. Grr.) a mám chuť rozmlátit počítač. Vážně. Už nevím, co jsem měla napsaný a co ne.

- nechodím do MeGa CoOl disco klubů, abych se mohla nechat vyfotit tím "pánem s velkým foťákem" jak objímám někoho koho ani neznám, dělat jaká jsem drsná kalička a dělat ze sebe blbku s pomerančema v podprdě.

- nejsem si jistá, možná už jsem to sem psala, ale chci, aby se mi překlepy podtrhávali při psaní článků na blogu. Dřív to tak dělalo, teď už zas nějak ne, Bůů. Na překlepy jsem mistr, a není se čím chlubit. Není to hezké a nehodí se to ke správné vizáži mladé a kultivované dívky.

- Je to celkem osvobozující psát co Vás napadne/napadlo někdy dřív.

- Někdy se cítím takhle a někdy zas takhle

- No, předchozí věta měla udělat přehnaný kontrast mezi špatnou a dobrou náladou.

- Nesnáším RYbičky 48, Grýn Deje a podobný POP (!)- punkový sračky. Dřív jsem je zbožňovala, ale to jsem byla ještě TUPÁ.

- 3. prosince budou v Prostějově Tři sestry, ale hádejte, koho si berou s sebou do batůžku, společně s pláštěnkou, pitím a dobrou náladou? Ry-bič-ky. Grrrssrfgregvkljtolgtgjol....!

- Netajím se (poslední dobou) fanatickým poslechem Plantážníků :D No dobře, zas až tak fanatický to být nemůže, tři písničky přece nejsou na moc dlouhej poslech, ale strašně se mi líbí.

- Taky Vám někdy připadá, že symptaičtí lidi se skvělým hudebním vkusem a tak vším žijou na opačným konci republiky, nebo hůř někde úplně jinde ve světě?

- Dočetli jste se až sem? Tak to se Vám teda divím.

- Momentálně jsem ve velké euforii, z projektu Week Of Life. redakce mě vybrala (!) ! Aspoň nějakej ten úspěch v mém neuspěšném a smolařském životě. I když to vlastně nějakej moc velkej úspěch není a v budoucím životě mě nijak nepoznamená,a le.. potěší to.

- tohle jsem bohužel já:

fotku jsem nazvala "Konečně jsem našla kamaráda na stejné inteligenční úrovni"

Nevadí.

S pozdravem Lucyje, luci-e, luci-zeli (fuj), ... Nazvěte se mě jak chcete...

Huá.

srala jsem na blog, srala jsem na Vás. Ne, že bych na to byla pyšná, ale než psát o ničem (věřte mi, NIKDO nemá nudnější život než-li já.), radši nepsát nic.

Kterej dement řekl, že je podzim depresivní? Jo, je, ale rozhodně ne celej. Na začátku podzimu jsem náhodou uplně hepy, a fotím a fotím. Jo, mám "foťák", levnější, kdž pak bude náhodou ta zrcadlovka (kterou teď blbci zdražili asi o dva litry- skáču do vzduchu radostí! Hajzli jedni)

No, něco málo z podzimních výcvaků sem dám, je toho asi 354164895 krát víc, ale komu by se to sem chtělo dávat.

pro začátek malé narcistické okénko, třeba Vás to odradí hned při startu. Ha-há.

No, vážně toho není moc. já to říkala.

Jinak, k ostatním věcem. Moje rychlost přidávání článků je asi něco kolem 2/měsíc, což je nemilé, ale už jsem říkala, že prostě nic nedělám.

Poslední dobou furt poslouchám Sonic Youth, a strašně často se mi stává to, že jsem úplně mimo realitu a ta hudba mě úplně pohltí (to fakt miluju, nepotřebujete žádný dorgy jakože fakt drogy, jenom sluchátka, který Vás postupně připraví o sluch, ale ne-va-dí.) Né vážně nechápu, jak jsem je někdy v květnu mohla mít JEN RÁDA. To jsem byla si nějaká nahluchlá.

prostě Massage The history. Musíte si ji poslechnout. Nejlíp celou a ve sluchátkách. S ní opakovaně zažívám hudební orgasmy a to ne jen tak ledajaký.

Jo, ještě ujíždím na Adicts, ale moje znalos je zatím minimální. Každej vůl zná Joker In The Pack a Viva La Revolution, že. Jsem pózér s velkým P! Nevadí, časem si je naposlouchám ( a podívám se na Mechanickej Pomeranč. Mám z toho nějaký obavy, že jsem zatím duševně zaostalá čtrnáctka, a větší zážitek z toho psycho filmu bych měla v pokročilejším věku.. nevím, možná si první přečtu tu knížku.)

jo, a teď o mě stopro až do neděle neuslyšíte, jedem na podzimní rodinnou dovolenou, bomba!

mějte se tu hezky.

Uá. Dlouho jsem nepsala, já vím. Ale není o čem, zase. Fo´ták nemám a asi ani mít nebudu, a je to vážně tak na hození mašle, když vidíte milión super objektů k focení, milijón nápadů v hlavě a jediný co máte po ruce je zasranej foťák na mobilu.

Bože, jak mě se stýská po tom pět let straým Lumixovi, byl to můj nejlepší kamarád a teď je mrtvej. Mrtvej mrtvej mertvej. Věřte mi, je to jako kdyby atletovi usekli nohy a důchodcům zrušili čtvrteční slevy v Kauflandu. Není to dobrý. A pokud jde o to, že bych měla být čekatel na Nikonoidní zrcadlovku, tak se to vážně "hezky" posunulo až na únor, kdy ze mě bude právně zodpovědný občan. Jo jasně, jestli to bude k Vánocům nebo k narozeninám je strašně velkej rozdíl. Takže... kde mám to pomyslný lano?

No, ale k jádru věci. Když už prostě nefotím, na řadu přichází moje druhý hobby- kreslení. Zas se to nese v tom, žýe to povětšinou dělám ve škole. Klidně i během hodin, plnejch nepotřebnejch kecůa přestávek plnejch taky zbytečnejch keců. Jsme tak slaboduší, když jsme zavření ve škole. Jsme všichni stejní- jen mouchy na hovně. ('Napsal Kurt, kdysi. Nějaká písnička vztahující se prostě k nějaké třídě. Někdy v osumdesátym pátým. Jo, čtu po druhé Těžší než nebe. Cha. Jsem úúchyl.) Dobře, prostě mám svůj blok polepenej Kurtem, a prázdná stránky se tenčí, což mě děsí.

Tak jsem se pustila do Frances Bean, a nejsem úplně nespokojená, ale znáte to. Vždycky to může být lepší.

A Courtney. tahle kresba je starší, než ta s Frances. Už mě serou ty všemožný spekulace a teorie o tom, že Courtney zabila Kurta. Možná o tom napíšu článek,a le vlastně v tom sama nemám jasno. Nikdo vlastně pořádně neví, jak to bylo. Seru na ty čmuchaly z bbC /dokument Kurt&Courtney/ nebo odkaď, kašlu na to. Nebudu si číst ty dlouhosáhlý komentáře na JůTubu, od rozohněnej haterů Courtney,. Prostě.. Lidi se chytali jeden po druhým jednoho názoru, a teď polovina světa přeje Love "Burn In Hell"... mě už by to asi zlomilo. Courtney musí být strašně silná. Prostě musí.

Sakra dobrá!

teda jako, je prej o Kurtovi, ale nějak nevím nic o tom, že by v dětství choil nějak rád v šatech. No nic, kašlu na význam.